Novelizace zákoníku práce přináší nárok mít dovolenou či na příplatek za práci o víkendu.
V září sněmovnou schválený dokument tak přibližuje práci na DPP či DPČ klasickému pracovnímu poměru.
Část úprav platí od 1. října 2023, část od 1.1.2024.
Jako studenta či studentky se tě při práci na dohodu týká následující:
-
zaměstnavatel musí zpravidla nejméně tři dny předem plánovat pracovní dobu a zaměstnanec o tom bude písemně informován;
-
máš nově nárok i příplatky za práci o svátcích, víkendech, v noci nebo ve ztíženém prostředí;
-
máš nárok i na dovolenou. Ten vzniká, pokud dohodář odpracuje alespoň čtyřnásobek stanovené týdenní pracovní doby a za předpokladu, že dohoda trvá aspoň 28 po sobě jdoucích kalendářních dnů. U zaměstnance pracujícího na základě DPP či DPČ bude činit délka pracovní doby pro účely dovolené 20 hodin týdně. Výměr a délku dovolené pak určuje zaměstnavatel v rámci smlouvy, nebo musí zaměstnavatel pracovníka informovat o podmínkách dovolené písemně;
-
po půl roce u firmy můžeš žádat o běžnou pracovní smlouvu. Žádosti však nemusí být vyhověno.
Další významné změny se týkají práce na dálku (remote work):
-
tzv. "home-office" musí být sjednaná písemně;
-
zaměstnanec dostávat od zaměstnavatele náhradu na energie ve výši prokazatelných nákladů. Nemusí však také dostat nic;
-
zaměstnavatel musí písemně zdůvodnit, proč home-office neumožní;
-
obě strany mohou vypovědět dohodu o práci na dálku z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou.
Za zmínku stojí i větší výhody pro rodiče dětí do devíti let či pečující o blízké. Ti budou mít nárok na kratší úvazek, práci na dálku či jiné uspořádání pracovní doby. Zamítnutí by jim zaměstnavatel musel zdůvodnit. Těhotným ženám či rodičům dětí do jednoho roku nebude moci zaměstnavatel nařídit práci přesčas.
ihned.cz však novelu kritizuje. Podle propočtů redakce se totiž může stát, že student s více uzavřenými dohodami nebude vědět, kolik si vlastně vydělá. Při součtu různých dohod se totiž sčítají odvody na pojistném. Dosud student s příjmem do 10 000 Kč u každé firmy nemusel platit sociální a zdravotní pojištění. Od června 2024 to už však bude jinak. Pokud měsíční výdělek v součtu překročí 40 procent průměrné mzdy, což je pro letošní rok 16 130 korun, budou muset zaměstnavatelé doplatit pojištění a také student bude muset odvést menší část pojistného. Zaměstnavatele tak čeká kromě jiného i větší administrativní zátěž. Odměnou může být, že zůstává mu možnost ukončit stále dohodu bez udání důvodu, což je snazší než při klasickém pracovním poměru.
(zdroj: HR news. ihned, seznam zpravy)
